Prof. Mgr. Jana Kukutschová, Ph.D.: Je vědou být ženou a matkou ve vedení technické univerzity? 

Prof. Mgr. Jana Kukutschová, Ph.D., prorektorka pro vědu a výzkum na VŠB-TUO, která je zároveň maminkou, vystoupila na námi pořádané Konferenci plné příběhů na podporu rovných příležitostí, a to s příspěvkem "Je vědou být ženou a matkou ve vedení technické univerzity?" Její pozice na VŠB je prorektorka pro vědu a výzkum, což už jen zní tak, že je předurčena pro muže. Ale i díky jejímu příkladu to tak být nemusí.

"Ráda bych Vám přiblížila svět, který je mnohdy značně heterogenní, kde diverzita je značná a kde já sama vnímám, že nejdůležitější dovedností, kterou já sama dennodenně využívám, a ne vždy tak, jak bych potřebovala, je time a stres management. Asi jako všechny matky."

Na začátku představila univerzitu. VŠB-TUO má necelých 3 000 zaměstnanců. V loňském roce získala ocenění HR Excellence in Research award - prestižní ocenění udělované Evropskou komisí za excelenci v péči o lidské zdroje ve vědeckém prostředí. Rektor si ze 4 prorektorů zvolil 2 prorektorky, tedy polovinu. A od letošního roku mají další 2 nové děkanky, tedy ze 7 fakult jsou ve vedení 3 ženy. Bourají stereotypy, že technika neznamená pouze muže. Věková diverzita je také poměrně značná - zaměstnávají osoby od 20 let až do 83 let. Dle slov prorektorky jsou otevřeni všem, snaží se pracovat na tom, aby byli otevřeni i jiným národnostem, výzkumníkům a pedagogům nejen z EU. Poskytují zaměstnancům různé benefity podporující slaďování pracovního a osobního života, například pružnou pracovní dobu, práci mimo kancelář, zkrácené úvazky, relaxační prostory, penzijní připojištění a mnoho dalších. Snaží se podporovat rodiny s dětmi, vybudovali univerzitní mateřskou školku. Pořádají jak celoroční kroužky pro děti, techkempy, příměstské tábory, tak i volnočasové aktivity v rámci univerzity třetího věku.

A jaký je tedy její osobní příběh?

"Maminka mě odmala motivovala: Uč se, nebo budeš popelářkou. Dopadla jsem tak, že jsem strávila půl roku v USA na zahraniční stáži ve výzkumném ústavu a odebírala jsem otěrové částice, které se uvolňují při brzdění automobilu. Pak jsem pokračovala v čistější laboratoři, a jak jsem se vrátila z RD, skončila jsem jako prorektorka v taláru. Život je fajn, když je pestrý."

Čím se zabývá jako výzkumník? Opět bourá stereotypy, že oblast automobilů je jen pro muže. Není! Před 15 lety se začala zabývat tím, co se uvolňuje při brždění automobilu. "Pokaždé, když sešlápnete brzdový pedál, tak se uvolňují otěrové částice do prostředí. Začali jsme přemýšlet, co to asi je to, co se uvolňuje do prostředí, jaký to má vliv a zda se s tím dá něco dělat, protože jsme zjistili, že to tak v pořádku není. Přišli jsme mezi prvními na světě s detailním popisem těch částic, které se uvolňují do prostředí, spadají na povrchy cest a odchází do ovzduší, a které může člověk vdechnout. Začali jsme řešit rizika a co s tím dělat". V roce 2005 pak měla možnost vyjet do USA. Tam se přiučila lecčemu. "Jeden německý výrobce automobilů mi řekl: Vy jste ta, co říká, že brzdy zabíjí lidi?"

V roce 2016 přišla další aktivita, kterou sama nazývá jako "rozvojový projekt Anička" "Byla jsem na nějakou dobu řešitelem na plný úvazek 😊." A od té doby musela kloubit práci a péči o dítě. A dle jejich slov to nebyla vždy procházka růžovým sadem.

A Co by chtěla předat směrem k nám všem, to jsou její osobní zjištění, která jí fungují:

• Dělejte to, co vás baví. "Moje matka mi kdysi říkala, že nejhorší je blbá práce za hodně peněz. Protože na hodně peněz si zvyknete, ale blbá práce vám zůstane."
• Pracujte týmově - "Jak říká japonské přísloví: Pracujte s lidmi, kterým můžete důvěřovat a když už s nimi pracujete, tak jim důvěřujte! I ti pracovníci ocení, že tu Vaši důvěru mají. Není nic horšího, než když svým pracovníkům nedůvěřujete, to se obrátí proti vám."
• Propagujte své výsledky. "Pěkným přirovnáním je: Víte, proč celý svět jí slepičí vejce a ne kachní? Protože když snese vejce kachna, tak je potichu, když snese vejce slepice, tak kdáká na široké okolí. Je třeba o sobě dávat vědět."
• Naučit se pracovat s time a stres managementem. Zejména u matek je to nezbytné.
• "Work hard, party hard" (jak říká náš hejtman). "Člověk, když pracuje, tak má pracovat, ale ten odpočinek je nezbytný. Když člověk zanedbá duševní hygienu, tak ho to brzy dožene. Musíme i dětem předávat informace, jak si vyčistit mozek (nejen zuby)."
• Štěstí na dobrého šéfa, což ne vždy dokážeme ovlivnit, jedině změnou zaměstnavatele. Pracovníci ani tak nepotřebují finanční ohodnocení, ale potřebují pochvalu, docenění.
• Vše brát s rezervou a sportovně. Dobrou strategií je: "Vše bude tak, jak chci, a když ne, tak se taky nezblázním."