Mgr. Kateřina Kaňoková: Krok za krokem k rovnosti nejen ve firmách
Příspěvek z konference Úspěšná žena 2.2.2022
Prezentaci k tématu ke stažení zde:
Co to jsou "rovné příležitosti"?
Je to široká škála aktivit, které nejsou jen o genderu, ale i o diverzitě, o různorodosti, o mužích versus ženách, o věkově starších, mladších, se zdravotním postižením, různých etnicitách, různých náboženství, jiných názorech, atd.
V České republice se ženy stále potýkají se stereotypy a s různými předsudky. Rovné příležitosti jsou dnes už důležitým krokem a prvkem HR a lidských zdrojů. Jsou sociálním pilířem společenské odpovědnosti (tzn. CSR), což je dnes velké téma u zaměstnavatelů. Společenská odpovědnost zahrnuje pilíř ekologický, ekonomický a z velké části také pilíř sociální, kam se řadí téma rovných příležitostí, podpora žen a mužů.
Proč jsou rovné příležitosti důležité?
Před 10 lety byla platová nerovnost mezi muži a ženami 22 % (tzn. že ženy vydělávaly o 22 % méně než muži). Teď po 10 letech je to "jen" 19 % (změna jen o 3 % za 10 let). Stále existuje velká platová nerovnost. ČR se řadí na chvost EU, jsme pátí od konce.
Z toho vyplývá obrovský pojem "feminizace chudoby". Jednak se ženy v ČR dožívají vyššího věku, v průměru o 5 let více než muži. A zároveň berou méně peněz po celou dobu svého produktivního života (i kvůli péči o někoho dalšího, ať už děti nebo pak rodiče, po celý svůj život), což vede k tomu, že pak mají nižší důchod, a to v průměru o 2000 Kč měsíčně než muži. Pak se zejména tyto ženy ocitají na hranici chudoby. I když máme zákoník práce, lidská práva, antidiskriminační zákon, i když si stát toto všechno uvědomuje a vytvořil Strategii rovnosti žen a mužů 2021 - 2030, přes to všechno je trh práce v ČR nerovný.
Stát si také uvědomuje, že ženy jsou ve vyšších pozicích zastoupeny asi z jedné třetiny. A to i když jsou více vysokoškolsky vzdělané (mezi vysokoškoláky tvoří 60-70 %). Před 10 lety ženy u zaměstnavatelů více čelily "skleněným stropům". Ženy měly ambice ucházet se o vyšší pozice, ale stereotypy a předsudky ze strany zaměstnavatelů je blokovaly a neměly ani šanci vstoupit do výběrových řízení. Muži ve vedení firem, kterých je drtivá většina (asi 96 %) se obávali, že ženy pečují, že budou mít děti, děti budou nemocné, atd., byly pro ně riziková pracovní síla. Teď po těch 10 letech je situace trochu jiná. Muži ve vedení jsou více otevřeni diverzitě a nabízí ženám, aby šly do vyšších pozic, ale ženy už nemají takové ambice jako před 10 lety, hlavně ženy mezi 40 - 50 lety věku, kdy jim často vyhovuje být na pozicích zástupců vedoucích, protože chtějí mít klid v duši. Vědí, že na to mají, vědí, že když šéf odjede, že ho skvěle zastoupí, ale nechtějí mít už tak obrovskou zodpovědnost. Ženám stačí být spokojené, nestresovat se a realizovat se spíš v osobním životě. Takže dnes, i když ženy nejsou tak zastoupeny na vysokých pozicích, neznamená to, že tam nejsou vpuštěny.
Zaměstnavatelé ještě stále téma rovných příležitostí nezpracovávají, a to je velká chyba. Jsou za tím předsudky. Jen se řekne gender, pro každého to hned znamená, že budou muset mít kvóty. Ale rovné příležitosti souvisejí s diverzitou, se zdravou firemní kulturou, s otevřenou komunikací, s péčí o zaměstnance a zaměstnankyně. I když se situace na trhu práce zlepšuje, ještě stále ten přístup není takový, jaký by měl být.
Překvapivé je, že rovné příležitosti a otevřený přístup mají lépe zpracovány zaměstnavatelé z veřejné a státní zprávy, ne z firem. Mají diskriminační směrnice, funguje tam management mateřské dovolené, podporují slaďování pracovního a osobního života. Firmy také, ale zdaleka toho nedělají tolik. Firmy umí lépe PR a marketing toho, co všechno dělají, ale realita je potom jiná (co je psáno, není dáno).
Ženy mají bariéry vnější (tzn. genderové stereotypy a předsudky, ty jsi matka, nejsi flexibilní, potřebuješ slaďovat, ženy čelí tlaku), ale více je blokují a limitují bariéry vnitřní - vnitřní osobní mentální zeď, a to je snížené sebevědomí. Ženám chybí zdravé sebevědomí, ony se podhodnocují, říkají si o menší plat než muži (zhruba o 20 %), pořád se s někým srovnávají, nepřijdou si dost dobré, nehlásí se na inzerovanou pozici, když vidí, že nesplňují 300 % toho, co se po nich chce, ale splňují jen 80 % až 90 %. Neplatí to plošně pro všechny, ale je to většina. Zejména se to týká žen po MD, které jsou v sociální izolaci delší dobu, ocitají se pod tlakem rodiny a mají pocit, že nic neumí.
Práce na zdravém sebevědomí je obrovsky důležitá, protože zdravé sebevědomí ovlivňuje kompletně všechno, to jakým způsobem na tom trhu práce vystupujeme. Když je žena zdravě sebevědomá, nemá strach se přihlásit, má odvahu, bezpečně ví, na co má a na co nemá, má smysl pro humor, kreativitu.
Vzkaz pro zaměstnavatele:
Pokud si zaměstnavatelé chtějí mapovat rovné příležitosti a nastartovat krok za krokem k rovnosti a chtějí vědět, jak a co dělat, doporučuje se projít auditem rovných příležitostí. Jít až do hloubky kořenů své firmy a zmapovat si své personální procesy, jak mám nastaven systém personální politiky, a to už od náborů, protože někteří zaměstnavatelé můžou diskriminovat už v inzerci. Společenská odpovědnost, podpora slaďování, možnost odkudkoliv se připojit, péče o zaměstnance a zaměstnankyně,... to vše zaměstnavatele zatraktivňuje. Rovné příležitosti prosakují už od náboru, výběru, po vzdělávání, kariérní rozvoj, seberealizaci. Důležité je oceňování. Někteří zaměstnavatelé ani neví, jak oceňují, jestli muže a ženy stejně. V současnosti je to velmi důležité téma. V procesu je příprava evropské směrnice, která, když vejde v platnost, bude to znamenat, že každý zaměstnavatel v ČR nad 250 zaměstnanců musí transparentně zveřejňovat, jak jsou na stejných pozicích odměňováni muži a ženy. Zaměstnanci a zaměstnankyně budou mít nárok vědět, jak na tom finančně jsou a jak kolega na srovnatelné pozici. Pokud to zaměstnavatel nebude schopen odargumentovat, hrozí mu pokuty, vyplacení ušlé mzdy. Měl by si tedy zmapovat, jak je na tom jeho firma.
Vzkaz pro ženy ve vedení firem:
Ženy běžte do vedení, pokud máte tu možnost. Uděláte cestu jiným ženám, můžete být ženám mentorky, můžete zjemnit, zakčnit, zrůznorodit firemní prostředí. Vedoucí jsou ve firmě nejdůležitější. Pokud vedení samotné nevěří rovným příležitostem a transparentnosti, tak pak firemní kultura není zdravá a otevřená. Ženy by se měly síťovat, bohužel jim to není vlastní tak jako mužůmí mužům. Ti jsou schopni se spojit, třeba na golfu, v baru, kdekoliv, vzájemně si vypomoct, táhnout za jeden provaz. Ženy se to zatím učí. Kdysi se říkalo, a mnohdy to platí ještě dnes, že ženám chybí 3 S - sebevědomí, sdílení, solidarita. Je dobré, aby si ženy uvědomily, že je třeba táhnout za jeden provaz a vzájemně si vypomáhat.
Vzkaz pro ženy zaměstnankyně:
Je důležité uvolnit se, pozitivně myslet a tím trhem práce se bavit. Tam, kde jde nadšení, kde jde energie, tam vás to baví. Zkoušejte různé možnosti. Změnit si podmínky a vydobýt si lepší záleží na proaktivitě žen. Když ženy vědí bezpečně, co pro zaměstnavatele znamenají, nestydí se říct o vyšší plat, lepší podmínky, jsou úspěšnější a pro zaměstnavatele zajímavější.
Společenská odpovědnost je tedy téma velmi důležité. I mladá generace, která teď nastupuje, si vybírá zaměstnavatele podle toho, jak je společensky odpovědný. Ta společenská odpovědnost je zejména o naší lidské odpovědnosti, jak si umíme být užiteční, umět si vypomoct, nesoupeřit, neměřit si ega, mít nadhled, solidaritu a sdílení.
Mgr. Kateřina Kaňoková
- pohybuje se ve světě HR/CSR a ve světě rovných příležitostí jako HR/CSR
- konzultantka, lektorka, mentorka a koučka, auditorka rovných příležitostí ve firmách, metodička, moderátorka a odborná garantka
- věnuje se podpoře rovných příležitostí ve firmách
- každý první pátek v měsíci od 8:00 do 14:00 poskytuje konzultace, poradenství online ZDARMA
- na jejich webových stránkách naleznete edukativní videa - podpora rovných příležitostí, podpora komunikace, sebevědomí, diverzity, společenské odpovědnosti
- také napsala e-book Matky nedržte se zpátky - naleznete zde
